|
| |
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Vztah státu a církví v USA
Krauzová, Tereza ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Vztah státu a církví v USA Abstrakt Cílem této práce je představit relevantní aspekty vztahu státu a náboženských společenství ve Spojených státech amerických. Těžiště této práce spočívá v představení vývoje výkladu obou náboženských klauzulí prvního dodatku Ústavy USA Nejvyšším soudem, zejména ve 20. století. Tato práce se snaží ukázat, jak obě náboženské klauzule, přestože byly vytvořeny za tímtéž účelem, jsou v některých případech vykládány tak, že působí do určité míry proti sobě. Tato práce zkoumá rovněž náboženskou svobodu v prostředí ozbrojených sil, kde jsou vojáci zcela odkázáni na služby, které jim poskytne vláda. V závěrečné části práce představuje některé výjimky z obecně závazných předpisů, které náboženským společenstvím a od nich odvozeným právnickým osobám svědčí, jakož i nedávný vývoj z hlediska přiznání práva na svobodu vyznání obchodním korporacím. Klíčová slova: svoboda náboženství, Ústava Spojených států, první dodatek, náboženská společenství, Nejvyšší soud, USA
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Problematika rozvodu manželství a jeho důsledků
Němeček, Eduard ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
5.Resumé Tato práce nabízí bližší pohled na problematiku rozvodu manželství v České republice, jeho dopady na majetkové poměry rozvedených manželů a dopady na nezletilé děti pocházející z rozvedeného manželství. Tato problematika je dosud řešena různými způsoby na úrovni okresních i krajských soudů. Více ujednocujícím prvkem jsou rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu v naší republice. Jde o velmi závažný společenský jev, který se dle statistiky dotýká velkého množství rodičů, dětí, avšak i bezdětných partnerů. Již z dávných dob je známo, že tento jev je společensky nežádoucí, katolická církev jej odmítá téměř úplně ve svém kanonickém právu. K nárůstu rozvodů došlo až s postupem vyspělosti společnosti. Jedná se o celospolečenský jev, který se vyskytuje bez rozdílů státního zřízení a politických systémů, a to od totalitních přes režimy autokratické, až po vysoce demokratické systémy vyspělých zemí v celém světě. Při tvorbě textu bylo kriticky sledováno až 40% uzavřených manželství v naší republice, které končí rozvodem. Je to dlouhodobý společenský jev, který překonal všechny politické systémy od dob Rakouska- Uherska až po dnešek. Zabránit mu nelze, jde jen o to minimalizovat ho. Byly prezentovány vlastní poznatky a závěry jednak ohledně příčin a důsledků rozvodů, jednak stanoviska soudů všech stupňů,...
|
|
|
Vývoj právních, politických a sociálních aspektů obscenity v USA
Chmelařová, Petra ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Korytová Magstadt, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce "Vývoj právních, politických a sociálních aspektů obscenity" se věnuje přiblížení historie legislativního vývoje základní definice obscenity a právní úpravy v dané oblasti, poukazuje na zdlouhavý a složitý proces formulace této definice a vyzdvihuje v tomto směru stěžejních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Dále poskytuje obecný přehled současné legislativy týkající se obscenity ve Spojených státech a okrajově se dotýká také cenzury obscenity stručným předložením hlavních argumentů jejich stoupenců a odpůrců. Věcně tato práce představuje i některé zájmové skupiny, jejichž náplň činností souvisí s bojem proti obscenitě a nemravnosti nebo naopak s ochranou svobody slova. Významně je tato práce zaměřena také na činnosti Federální komunikační komise a podává ucelený přehled o tom, jak tato komise reguluje vysílání obscenity a nemravnosti. Poslední část práce seznamuje s aférou Nipplegate a věnuje se především společenskému vývoji po ní.
|
|
|
Výklad pracovněprávních předpisů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR
Šteffek, Artur ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Výklad pracovněprávních předpisů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR Abstrakt Předmětem zkoumání této práce je osm rozhodnutí Nejvyššího soudu, které byly vybrány pro svou mimořádnou relevanci v pracovním právu. Interpretační otázky řešené Nejvyšším soudem v jednotlivých případech jsou nejprve autorem práce interpretovány, následně jsou autorovy interpretační závěry porovnávány se závěry Nejvyššího soudu a je hodnocena správnost těchto závěrů včetně správnosti užité metodiky. K analýze v rámci této práce byly vybrány rozsudky rozsudky sp. zn. 21 Cdo 4986/2010, 21 Cdo 224/2013, 21 Cdo 2745/2013, 21 Cdo 385/2014, 21 Cdo 5433/2014, 21 Cdo 3240/2015, 21 Cdo 1276/2016 a 21 Cdo 1276/2016. Jednotlivé rozsudky se zabývají problematikou výpovědi konkurenční doložky, povinnými náležitostmi lékařského posudku v kontextu jeho užití jako podkladu pro dání výpovědi zaměstnavatelem, kolizí mezi překážkou v práci na straně zaměstnavatele a překážkou v práci na straně zaměstnance v případě vedoucího zaměstnance odvolaného z funkce a následně dlouhodobě uvolněného pro výkon veřejné funkce, charakterem plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci na úhradu pokuty udělené během výkonu práce, vztahem mezi nárokem na odstupné a obdrženou kompenzací podle § 44b Zákona o zaměstnanosti, přípustností výpovědi v případě naplnění...
|
|
|
Případ Loving vs. Virginia a jeho dopad na současnou diskuzi o právech sexuálních menšin
Sechovcová, Anežka ; Mertová, Viktorie (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dopadem případu Nejvyššího soudu Loving vs. Virginia na americkou veřejnou diskuzi ohledně práv sexuálních menšin s důrazem na právo na sňatek. Podporovatelé práv homosexuálů, kteří se ve 21. století zaměřili především na legalizaci práva na sňatek pro členy komunity LGBTQ, chápali případ Loving vs. Virginia z roku 1967 jako analogický a využívali argumenty z tohoto případu k podpoře legalizace stejnopohlavních sňatků. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických v případu Loving vs. Virginia z roku 1967 prohlásilo legislativu, která omezovala možnost sňatku mezirasového páru, za protiústavní. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím také stanovil, že právo na sňatek je základním právem všech Američanů. Tento argument se stal klíčovým v boji za legalizaci stejnopohlavních sňatků, a to především v případu Obergefell vs. Hodges z roku 2015, ve kterém Nejvyšší soud rozhodl o uzákonění stejnopohlavních sňatků v celých Spojených státech amerických. Práce zahrnuje historický vývoj práv homosexuálů ve Spojených státech, který je důležitý k pochopení rozhodnutí v klíčových případech ohledně práv homosexuálů a k vytvoření analogie mezirasových a stejnopohlavních sňatků. V rámci obsahové analýzy vybraných článků z deníku Washington Post a New York Times práce reflektuje mediální...
|
|
|
Executive privilege v politickém systému USA
Janoušková, Johana ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Labendz, Jacob Ari (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výsadní právo prezidenta Spojených států amerických, známé pod názvem executive privilege, na neposkytování informací Kongresu a potažmo veřejnosti. Primární použité teoretické koncepty jsou teorie unitární exekutivy a také model imperiálního prezidentství, zaměřený na vládní utajování, od autora Arthura M. Schlesingera. Mechanismus, kterým je výsada executive privilege uplatňována, je ukázán na dvou případových studiích. Prvním zkoumaným případem je nárokování výsady Georgem W. Bushem v roce 2008 v souvislosti s rozhodnutím Agentury pro ochranu životního prostředí neudělit státu Kalifornie povolení uplatňovat striktnější standardy pro hladiny skleníkových plynů z motorových vozidel, než stanovoval federální zákon. Druhým analyzovaným případem je nárokování executive privilege Barackem Obamou v roce 2012 v návaznosti na kongresové vyšetřování členů exekutivy, kteří byli spojeni s operací Fast and Furious. Práce rovněž zmiňuje aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona a stala se formativní pro budoucí nahlížení na zkoumané privilegium. Jelikož výsada executive privilege není zmíněna v Ústavě Spojených států, práce předkládá mechanismy systému brzd a protivah, které jsou schopny výsadu omezit, a zkoumá, do jaké míry se tak děje. Schlesingerova...
|
|
|
Role Nejvyššího soudu Spojeného království v devolučním procesu
Mezera, Martin ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tématem této bakalářské práce je role Nejvyššího soudu Spojeného království v devolučním procesu. Práce se tedy zaměřuje na vztah dvou důležitých aspektů britského systému, soudnictví a devoluce, který byl podle autora dosud víceméně přehlížen. Cílem je zjistit, jestli se nově vzniklý Nejvyšší soud podílí na prohlubování tohoto procesu. Autor se nejdříve zabývá soudnictvím ve Spojeném království a snaží se přiblížit poměrně složitou soudní soustavu v jeho třech jurisdikcích, Anglii a Walesu, Skotsku, Severním Irsku. Následně se zaměřuje na okolnosti vzniku a fungování Nejvyššího soudu. V další části pak popisuje, co jsou devoluční otázky a jak probíhala jejich kontrola před rokem 2009. Nejdůležitější část práce je pak věnována popisu novodobého devolučního vývoje v jednotlivých oblastech Spojeného království a rozboru případů možného překročení pravomocí devolučními orgány. Autor analyzuje jednotlivé judikáty a zjišťuje, jak v nich soudci na devoluci pohlížejí. Pomocí tohoto rozboru pak autor dochází k závěru, že počet případů je zatím příliš nízký, aby se mohl jednoznačný vliv potvrdit. Nicméně i v těchto několika rozhodnutích lze vypozorovat určitý názorový vývoj jednotlivých soudců.
|
host ::
RSS.